Přehled historie

Přehled historie

  • části Jubilejního spisu Hasičské kroniky, kterou v roce 1898 sepsal a upravil pan Titus Krška, starosta Č. Ú. J. H. mar. Moravského.
  • 1. listopadu 1896 byly vypracovány stanovy sboru
  • 6. prosince 1896 byly stanovy chváleny c. k. místodržitelstvím v Brně
  • 1. ledna 1897 se sešel hasičský sbor na první valné hromadě, na které byli zvoleni první funkcionáři
Velitel Antonín Kaiser nadučitel 46 let
Podvelitel a jednatel Jakub Krejčí podučitel 22 let
Četař Josef Vlachynský rolník 28 let
Četař Cyril Martinák rolník 27 let
  • V březnu 1897 byla zakoupena ruční zápřahová čtyřkolová stříkačka od firmy R. A. Smekal, Praha – Smíchov. Stříkačka byla kombinované stavby železné a dřevěné bez per, jednostranně sací, jednoproudá. Vepředu měla sedadla pro 4 muže, dva sedící čelem vpřed a dva po stranách a zadní sedadla pro 2 muže. Na stříkačce byly dva navijáky na hadice pod předním sedadlem a nad pákou. Stříkačka byla opatřena dvěma svítilnami a brzdou. Pořízena byla za 1150 zlatých (1 zl. = 2 korunám).
  • 27. června 1897 se konalo slavnostní svěcení stříkačky. Kmotrou byla paní Olga Kaiserová.
  • V roce 1898 byla stříkačka doplněna o nový navinovač hadic za 48 zl. , který nechal sbor vyrobit.
  • 12. ledna 1898 První křest, který nově utvořený hasičský sbor podstoupil, bylo hašení požáru obecního hostince.
  • V roce 1899 vypukl velký požár 13 stavení na Trávníkách. Dalšímu rozšíření požáru zabránili svou vytrvalou prací členové sboru.
  • Koncem dubnu roku 1902 se sbor poprvé účastnil hašení přespolního požáru v Kostelanech, kde hořelo 67 obytných stavení a 4 stodoly. Na likvidaci požáru hasiči pracovali celou noc.
  • V roce 1907 si sbor pořídil nové uniformy podle návrhu hasičské jednoty (z roku 1901).
  • Ve dnech 14. – 15. srpna 1910 se delegace našeho sboru zúčastnila Všeslovanského sjezdu v Lublani. Sjezdu se zúčastnilo 4655 hasičů z toho 630 Čechů a 320 Moravanů
  • 1. 3. 1913 v 20:30 vypukl požár mlýnů v Nedakonicích, jehož likvidace se místní sbor účastnil.
  • V roce 1903 při odchodu ledu nastala pod Nedakonicemi ledová zácpa, která kriticky ohrozila vesnici. Jen díky hasičskému sboru, který na odstraňování ledu pracoval 2 dny a taktéž i přivolanému vojsku, které odstřelem uvolnilo led byla zácpa uvolněná a vesnice zachráněná.
  • Koncem měsíce února roku 1914 byla polovina naší vesnice zatopená vodou. Opět se ledové kry pod vesnicí při odchodu ucpaly. Voda nemohla odtéci zvedla se a přeléla přes hráz a zatopila vesnici. 94 domků se úplně sesunulo a mnoho domků bylo velmi poškozeno. Povodeň byla tím hroznější, že byla v noci, kdy stavení se za rachotu se souvaly a sbor pilně a neohroženě celou noc na lodích zachraňoval co se dalo. Na zatopených místech dosáhla voda až do poloviny oken. Po celé dva dny a celé noci zachraňovali hasiči majetek občanů a pomáhali kde se dalo.
  • Vypuknutí první světové války vneslo po 8 letech činnosti do sboru nesmírný chaos. V důsledku vyhlášení všeobecné mobilizace 4. 8. 1914 muselo do války narukovat 14 členů sboru. Tím došlo k velkému oslabení členské základy sboru. Celkem bylo v průběhu války odvedeno 33 členů sboru.
  • V roce 1919 byla velmi nebezpečně ohrožena naše vesnice velkou povodní kterou způsobil Buchlovický potok. Jen díky hasičům a vojsku, které bylo v Nedakonicích ubytované bylo nebezpečí zátopy odvráceno.
  • 21. srpna 1919 se konala ustavující schůze Svazu dobrovolného hasičstva československého, který měl pět zemských jednot. Pro Moravu to byla Moravská zemská hasičská jednota, která v době vzniku měla 51 žup se sídly v místech soudních okresů. Moravská zemská hasičská jednota si vybudovala i několik svépomocných institucí, z nichž nejvýznamnější byla Hasičská vzájemná pojišťovna v Brně.
  • 1. května 1920 byla do nové radnice svolána první řádná valná hromada po válce. Na této valné hromadě byla provedena také volba nových funkcionářů sboru.
Velitel Antonín Martinák
Podvelitel Theodor Vaďura
Četaři Václav Kutálek, Martin Čagánek, Jan Žádník
Předseda Cyril Vycudilík
Jednatel Kliment Vaďura
Pokladník Josef Přikryl
  • V neděli 20. června 1921 byl při jubilejní slavnosti k výročí 25. výročí založení sboru slavnostně odhalen pomník padlým občanům. Slavnostního odhalení se zúčastnili zástupci mnoha sborů ze širokého okolí a všech občanů obce. Pomník zhotovil sochař Zbořil ze Starého Města za cenu 10 tisíc korun. Finanční obnos byl získán pořádáním různých kulturních podniků hasičským sborem a sbírkou mezi občany. 22. ledna 1939 byl pomník vysvěcen a doplněn o kříž.
  • V roce 1922 byla opět naše vesnice ohrožená na jaře při odchodu ledu. Znovu účinně zasáhl hasičský sbor ve prospěch ohrožených a až do samého večera sekali členové sboru ledové kry. Při zásahu došlo k pohybu ker a rychlému stoupání vody, hasiči museli vylézt na stromy, kde museli skoro do půlnoci počkat, než jim mohla býti poskytnuta pomoc z vesnice na lodích.
  • V roce 1922 byla zřízena u hasičského sboru také samaritánská služba. Úkolem této stráže bylo zajistit zraněným spoluobčanům první pomoc při zranění nebo náhlém onemocnění do doby než přišel lékař. Postupem času se počet spoluobčanů kteří vyhledali ošetřených zvyšoval. Zpravidla se jednalo o ošetření zlomenin, pohmožděnin a drobných poranění.
  • V neděli 29. srpna 1926 se konalo slavnostní odhalení pamětní desky starostovi župy kravařské čís. 2 Vladimíru Pospíšilovi, který se narodil jako syn nadučitele dne 30. 8. 1863 v Nedakonicích. Při odhalení byly zastoupeny všechny sbory župy Koželuhovy č. XXXI a 37 zástupců župy Kravařské č. 2 a řada dalších představitelů HZJ. Pamětní deska byla zasazena na základní škole.
  • V roce 1927 byl předseda sboru A. Martinák zvolen také předsedou župy Koželuhovy č. XXXI.
  • 9. června 1930 se konala slavnost k výročí 30 let od založení sboru. Slavnost začínala účastí hostů a zástupců sborů na mši v kostele. V průvodu se účastníci odebrali na nádraží kde byl přivítán starosta ZÚHJ Kotzman a poté se společně vrátili na náves. Po společném obědě následovalo veřejné okrskové cvičení. Na závěr byla lidová veselice.
  • Vyvrcholením propagační práce sborů před druhou světovou válkou se stal Krajský sjezd hasičstva, uspořádaný 29. června 1937 v Uh. Hradišti jako součást politických a kulturních akcí na výstavě „Slovácko 1937“. Hasičský den při slovácké výstavě začal nástupem na moravním mostě. Nejdřív nastoupily sbory 31. župy se stříkačkami a za nimi byli nastoupeni hasiči ve vycházkových uniformách. Průvodu se účastnilo 7 mužů v plné zbroji se stříkačkou a zbývající členové se nastoupili ve vycházkovém stejnokroji. Dva členové drželi doma pohotovost pro případ vzniku požáru. Průvod šel městem na druhé náměstí, kde proběhly slavnostní projevy hostů a následoval společný oběd po obědě odchod na výstaviště, kde proběhla prezentace hasičstva celého slovácka.
  • Mezinárodní situace se v roce 1938 dramaticky zhoršila v důsledku nacistické agresivity. 22. 9. 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace. Při mobilizaci členové sboru drželi hlídky na jezu a dalších důležitých místech.
  • Oslavy 40 let od založení sboru se konaly 13. června 1937. Slavnost byla zahájena trubačem již v 5 hodin ráno. V 8 hod. se sešli všichni hasiči a občané u hasičského skladiště. V 9 hodin odešel v průvod k pomníku padlým, kde byl položen věnec. Po mši v místním kostele uvítal župní předseda A. Martinák všechny sbory a delegáty župy. Ve 14 hodin se konalo společné cvičení 3 sborů (Nedakonic, Kostelan a Polešovic). Po cvičení následovala až do večera lidová veselice.
  • Okupace Československa 15. března 1939 a vznik Protektorátu Čechy a Moravy vyústil nejen v potlačení politického, veřejného a spolkového života a zahájení perzekuce českého národa, ale také v řadu správních reforem, které měly vést k co nejlepšímu využití všech úřadů a organizací pro potřeby německého fašistického státu. Na příkaz okupantů byly během prosince 1939 ustanoveny okresní hasičské jednoty v sídlech politických úřadů a počátkem roku 1940 byly likvidovány všechny hasičské župy. Nejvyšším orgánem hasičské organizace v Protektorátě se stal Svaz českého hasičstva v Čechách a na Moravě se sídlem v Praze se dvěma zemskými jednotami. Moravská jednota byla reorganizována na pět dozorčích krajů a na třicet okresních hasičských jednot v sídlech okresních politických úřadů.
    Postavení požární ochrany v době okupace předznamenalo vedle vládního nařízení č. 62/1941 Sb. , o odvrácení požárů zaviněných nedbalostí především vládní nařízení z 18 prosince 1941 č. 30/1942 Sb. ve věcech požární ochrany. Zřízení a udržování hasičských sborů se stalo úkolem obcí. Jednotlivé sbory byly podřízeny krajským hasičským ředitelům, kteří řídili jejich výkonné složky. Vzorem pro činnost sborů měla být činnost německé hasičské policie.
  • Na své výroční valné hromadě 1. března 1941 sbor rozhodl o nákupu nové motorové stříkačky. Zaslané nabídky byly 1. dubna 1941 posouzeny a jako dodavatel stříkačky byla zvolena firma Jaroslav Chotěbor. Smlouva o nákupu nové stříkačky o výkonu 1300 l/min za částku 39. 200 K byla podepsána 17. 4. 1941.
    Zastupitelstvo obce schválilo 12. března na nákup stříkačky obnos 10 000, - korun. Na nákup stříkačky přispěli kromě obce také někteří občané nebo spolky.
  • Na základě výnosu ministerstva vnitra 16. 780/42-v 6 ze dne 18. 6. 1942 převzal veškerý majetek hasičského sboru 25. srpna 1942 obecní výbor a sbor přešel pod jeho přímý vliv.
  • Nová stříkačka byla firmou Jar. Chotěbor dodána včetně příslušenství 14. prosince1942 a byla používána až do poloviny 60 let.
  • V sobotu 28. dubna 1945 v 7 hodin vyhodilo německé vojsko most na silnici přes potok. Výbuch byl tak silný, že domy poblíž mostu byly úplně zničeny a způsobil škody až ve středu vesnice. Na kostele byla na jedné straně sesunuta břidlice.
  • Po válce se začaly vytvářet nové podmínky pro práci hasičských jednot. Rychle byla obnovena činnost dobrovolných hasičských sborů, které se aktivně zapojily do odstraňování válečných škod a do obnovy hospodářského a společenského života. Po osvobození se stal nejvyšším orgánem opět Svaz československého hasičstva, který byl obnoven 21. října 1945. Do svazu byly začleněny čtyři zemské jednoty. Svou činnost aktivizovaly i okresní hasičské jednoty, a to v té podobě, v jaké vznikly v roce 1939. Okresní hasičská jednota v Uherském Hradišti měla tři obvody. Sbor v Nedakonicích patřil do obvodu Uh. Hradiště.
    Požární ochrana byla svěřena do péče národních výborů. Dohled vykonávali referáty pro bezpečnost Okresních národních výborů.
    Dotace kterými financoval M. N. V. požární sbor nebyly v takové výši jak to situace sboru vyžadovala. Proto se sbor nepřestal starat o získávání finančních prostředků, aby mohl doplňovat výstroj a výzbroj sboru. Stále příležitostně podnikal různé kulturní podniky z nichž čistý zisk věnoval na uvedené účely.
  • 27. prosince 1946 se sešel sbor k velmi důležité schůzi na níž se projednával se návrh Josefa Marečka na výstavbu nové požární zbrojnice. Delší dobu již členové sboru pomýšleli na výstavbu zbrojnice, proto bylo rozhodnuto postavit novou zbrojnici. Byly projednány podrobnosti a ihned učiněny závazky ze strany členů hasičského sboru. Každý člen se zavázal, že odpracuje na stavbě zdarma 50 hodin a členové kteří mají potahy provedou také zdarma dovoz cihel, písku a všeho co bude potřeba.
    Výbor sboru byl pověřen, aby vstoupil v jednání s M. N. V. a součastně zahájil jednání o výpomoc se Zemskou hasičskou jednotou, které předložil plány na výstavbu.
  • Plány byly 16. ledna 1947 ZHJ schváleny.
  • 9. března 1947 se sešel sbor ke slavnostnímu jednání valné hromady, na které bylo vzpomenuto padesáti let založení sboru.
  • Oslavy 50. výročí založení sboru se konaly 1. června 1947 a byly spojeny se svěcením motorové stříkačky. Oslavy se konaly za účasti široké veřejnosti, čestných hostů z řad hasičstva a za přítomnosti 223 hasičů z 22 hasičských sborů. Slavnost začala v 9 hod průvodem přes vesnici k mlékárně a do kostela. Po mši byla posvěcena nová motorová stříkačka a oficiálně uvedená do provozu. Svěcení se odehrálo za přítomnosti 59 kmoter v čele s Marií Obržálkovou. V jaké vážnosti byl tento podnik pojímán u místních občanů, je zřejmé z toho, že provedená sbírka a dary čestných kmotřenek vynesly 27. 200 korun. Po společném obědě bylo ve 14 hodin vytroubeno poplachové cvičení na mlýn p. Zobače. Cvičení se účastnily sbory z Nedakonic, Kostelan a Polešovic. Po cvičení proběhla taneční veselice u p. Fr. Náplavy č. p. 280.
  • 7. 12. 1947 byla povolena výstavba nové hasičské zbrojnice
  • V roce 1948 byla zahájena výstavba nové zbrojnice, na jejíž stavbě se podíleli velkou měrou dobrovolní hasiči. V roce 1948 bylo odpracováno 896 hodin. Bylo dovezeno 50 fůr štěrku, 5 fůr vápna, 6 fůr cementu.

    Na výroční valné hromadě sboru 25. ledna 1948 převzal předseda MNV 40 tisíc korun, kterými sbor přispěl ze spolkové pokladny na výstavbu, nové hasičské zbrojnice.
    Od Zemské hasičské jednoty v Brně byla na výstavbu poskytnuta podpora 160 tisíc korun.

    Dne 24. července 1948 se musel sbor rozloučit se starou zbrojnicí v tzv. laitmance, která musela být rozbouraná a odklizená. Sbor našel dočasný útulek v jedné prázdné garáži místní mlékárny, která 9. července 1949 pronajala na 1 a ½ roku M. N. V místnost kam prozatím sbor mohl umístit svůj materiál.
  • V roce 1951 došlo k přechodu dosavadní činnosti hasičských jednot na princip celostátní masové společenské organizace. Vzniká Československý svaz hasičstva se sídlem v Praze. Ve všech hasičských jednotách pak probíhají ustavující valné hromady.

    Ustavující valná hromada místní jednoty Československého svazu hasičstva (MJ SČH) v Nedakonicích proběhla 1. 4. 51 v 20:00 v Lidovém domě. Současně vzniká i nové družstvo při MNV.
  • V září 1952 byla zakoupena el. siréna pro svolávání hasičů.
  • V roce 1953 se Československý svaz hasičstva změnil v dobrovolnou organizaci Československý svaz požární ochrany (ČSPO) a okresní hasičské jednoty byly změněny na okresního výbory.
  • V lednu 1955 sbor zakoupil osobní auto v hodnotě v pořizovací hodnotě 6 250,- Kčs. Původně bylo vozidlo zn. Mercedes osobním vozidlem prezidenta Slovenského štátu. Vozidlo muselo být upraveno a celkem bylo do úprav investováno dalších 15 000 Kč než bylo dne 7. 9 1955 předáno do provozu. V roce 1968 bylo vozidlo sešrotováno.
  • 17. 5 1964 došlo ke změně okrsků. Vznikl okrsek do kterého patřily obce: Polešovice, Nedakonice, Kostelany, Ořechov, Vážany. Velitelem byl Caudr Štepán, instruktorem Pavlínek Vladimír.
  • 26. června 1966 se uskutečnily oslavy 70. výročí založení za účasti 150 hasičů. Součástí oslav bylo také společné cvičení na základní školu, kterého se účastnily sbory Nedakonic, Polešovic, Kunovic, Kostelan.
    Sbor v průběhu roku musel uvolnit místnost pro poštovnu a pořídil si z garáže místnost pro schůzování.
  • 1968 Výsledkem snahy řešit vztah Čechů a Slováků se stalo přijetí ústavního zákona o československé federaci. Na základě vytvořené československé federace byl vytvořen Český a Slovenský svaz požární ochrany ČSSR a byly vydány nové stanovy. Úkolem této organizace, mající masový základ, se stalo provádění agitační a propagační činnosti v oblasti přípravy občanů v boji proti požárům, spolupráce s národními výbory při zřizování dobrovolných požárních sborů a spoluúčast na brané přípravě obyvatelstva.

    27. února 1968 došlo v noci k vážné nehodě v železniční stanici Nedakonice. Rychlík „Chopin", který byl tažen lokomotivou 476. 002 vjel do odbočky bez snížení rychlosti, která v době nehody činila 88 km/h. Stroj se převrhl, sedm vozů vykolejilo a bylo těžce poškozeno. Při nehodě zahynul topič a lokomotiva byla následně k 3. 10. 1968 zrušena.

    Dne 27. 2. 1968 došlo k vykolejení rychlíku Chopin v Nedakonicích. Ve 3:58 v noci předvěst vjezdového návěstidla byla v poloze "výstraha". Bohužel došlo k poruše plynového hořáku, který předvěst osvětloval, takže zůstala neosvětlena. Lokomotivní četa, konkrétně topič (stál vlevo při levostranném provozu), si tedy všiml až vjezdového návěstidla, které návěstilo "vjezd odbočkou". Domníval se, že dvě světla nad sebou patří předvěsti a vjedovému návěstidlu s návěstmi volno a strojvedoucímu taky hlásil "volno". Viditelnost uvnitř stanoviště obsluhy lokomotivy taky zhoršovala pára unikající netěsností z potrubí - snad píšťaly. Oficiální závěr vyšetřování uvádí, že zhaslo jedno zelené světlo na vjezdovém návěstidle. Rychlík při vjezdu do odbočky za vysoké rychlosti 88 km/h vyšinul za výhybkou č. 5 při vjezdu na 3. kolej v místě, kde zaúsťuje odbočující větev do staniční koleje. Lokomotiva 476. 002 (Rudý ďábel) se převrátila na levý bok. O život přišel topič, čekatel na funci strojvedoucího Jindřich Kubač z Přerova. Strojvedoucí Horák z Říkovic nehodu přežil, pouze se dlouho zotavoval z popálenin. Z cestujících byla lehce zraněna jedna Rakušanka. Dobrou souhru náhod také způsobila porucha topení prvního vozu za lokomotivou, ve kterém nikdo necestoval.

Lokomotiva 476. 0xx byla vyrobena v roce 1950 ve Škodových závodech v celkovém počtu 4 kusů, z toho 3 pro ČSD a jedna jako dar J. V. Stalinovi k sedmdesátinám. V SSSR dostala označení 18-01. Lokomotivy měly červenohnědý nátěr, pro nějž se jim přezdívalo rudí ďábli.
Jednalo se o moderní parní lokomotivy, na nichž byly aplikovány poslední tehdejší poznatky o hospodárnosti provozu. V praxi se ale příliš neosvědčily, protože vyžadovaly obezřetnou obsluhu. Zvláště jejich sdružený stroj s mohutným přestupníkovým potrubím měl při neopatrném rozjezdu sklon k prokluzu. Lokomotivy u ČSD proto byly později přestavěny na dvojčité a lokomotiva dodaná do Ruska byla poměrně brzy zničena neodbornou obsluhou.
Kotel lokomotivy byl stejný jako u řady 475. 1, lokomotiva měla ventilový regulátor (taktéž nepříliš oblíbený a později vyměněný za normalizovaný regulátor) a tříválcový sdružený stroj, v němž nejprve pára expandovala ve středním vysokotlakém válci a poté ve dvou vnějších nízkotlakých. Při zkušební jízdě dosáhla krátkodobě výkonu až 3000 koní.
V roce 1964 prodělaly ještě stroje 476. 001 a 002 kotlovou opravu v rozsahu K4 a 476. 003 v roce 1965. Později se údržba věnuje pouze opravám v lok. depu. První zrušenou lokomotivou je 476. 002, která v železniční stanici Nedakonice s expresem č. 3 "Chopin" vjela v noci dne 27. 2. 1968 do odbočky rychlostí 88 km/h. Došlo k položení lokomotivy na bok a vzhledem k značnému poškození je k 3. 10. 1968 vyřazena. Zbylé dvě jsou vyřazeny postupně v roce 1971, z nichž 476. 001 je přeznačena ještě na K 491.
Výkon 2200 koní

Uspořádání pojezdu 2´D 1´
Maximální rychlost 100 km/h
Hmotnost 107,7 t
Adhezní hmotnost 72,1 t
Přetlak páry 20, později 17 bar

Válce:

vnitřní průměr 500 mm
vnější 2×580 mm
zdvih 660 mm

Výhřevná plocha kotle 201 m²
Plocha přehřívače 63,3 m²
Plocha roštu 4,34 m²

Průměr dvojkolí:
hnací 1624mm
přední podvozek 880 mm
zadní běhoun 1150 mm

  • 27. června 1971 se uskutečnily oslavy 75 trvání sboru.
    Oslavy začaly v 8:30 kdy slavnostní jednotka postupně uvítala přijíždějící okolní požární sbory. Oslav se zúčastnily sbory z Ořechova, Vážan, Stříbrnic, Kostelan, Polešovic a Tupes (asi 68 hasičů). Po přivítání nechal velitel Novotný nastoupit zúčastněné sbory ke slavnostnímu předání nové stříkačky s vybavením (byla dodána již 15. ledna 1970). Stříkačku sboru předal předseda MNV Hanák. Po předání stříkačky se slavnostní průvod odebral k pomníku padlých, kde byl položen věnec. Ve 12 hodin byl v místní sokolovně společný oběd. Proběhla prohlídky požární zbrojnice a dokumentů o činnosti sboru. V 14 hodin bylo vyhlášeno cvičení na základní školu za účasti tří sborů (Nedakonic, Kostelan a Polešovic). Při cvičení byla prováděna dálková doprava vody z místních rybníků několika požárními stříkačkami. Voda byla dopravena za 20 minut. Po ukončení cvičení se všichni zúčastnění v průvodu odebrali pod sádky. V krátkém projevu byli seznámeni s historií sboru. Předseda MNV poděkoval členům sboru za práci a předal čestná uznání. Pak pokračovala taneční zábava.
  • V roce 1974 byl řízen v Uherském Hradišti okresní veřejný požární útvar
  • 6. července 1977 došlo v obci k letecké nehodě prototypu letadla L-410UVP v. č. X03. V troskách letounu položil život vedoucí zkušební pilot n. p. LET Vladimír Vlk s československo – sovětskou posádkou. K havárii došlo při letových zkouškách letadla. Dle Souhrnné zprávy o odborném šetření příčin nehody z února 1978 bylo příčinou nehody rozrušení zadní části trupu za letu v důsledku nadměrného dynamického zatížení konstrukce letadla, které bylo způsobeno skokovou změnou výchylky směrovky na hodnotu cca 13,5 stupňů v důsledku skokového odlehčení řídící síly pilota na pedálu směrovky, příslušející výchylce vyvažovací plošky 13 stupňů. Vzniklá vnější zatížení překročila hodnoty požadované předpisem NLGS-2 a tím i únosnost konstrukce letadla…“
  • 17. června 1979 ve 4 hodiny ráno vznikla povodeň potoka. Ohroženy byly ulice Trávníky, Svadov a ulice od mlýna na druhé straně potoka. Zasahoval i OVPU UH.
  • 29. června 1980 se uskutečnily oslavy 85 letého trvání sboru za účasti sborů z Vážan, Moravského Píseku, Kostelan a Boršic u Buchlovic.
  • V roce 1982 postihla část obce Svadov povodeň a v neděli odpoledne musela být čerpána voda. Čerpání trvalo asi 5 hodin (14 členů)

    8. května 1982 se uskutečnilo slavnostní předání nového požárního vozu Avie spojené s připomenutím výročí 85 letého trvání sboru. DA 12 A30 byl slavnostně předán veliteli sboru T. Janásovi. předsedou MNV Kedroněm. Následovala beseda v zasedací místnosti KD za účasti pozvaných hostů
  • V dubnu 1983 byla provedena výměna vrat u garáží za původní stahovací rolety
  • V neděli 6. května 1984 došlo po 14. hodině v důsledku intenzivního deště k zaplavení řady domů v obci Ostrožská Lhota, které bylo druhý den 7. 5. po 19. hodině ještě zhoršeno novým krupobitím. Bylo zaplaveno 24 domů ve spodní části obce. Jednotka byla povolána k likvidaci následků této živelné pohromy a podílela se na čerpání zaplavených sklepů v rodinných domcích spolu s místní jednotkou a profesionálními hasiči OVPÚ z Uherského Hradiště.
  • 2. února 1985 ve 14:00 došlo k ucpání koryta potoka ledovými krami. Přes zimu byl totiž potok tak silně zamrznutý, že tloušťka ledu dosahovala až 40 cm. Ledy se zastavily u lávky poblíž pálenice, kde měli rybáři vybudované hrazení. Při zásahu musely být ledy rozsekávány ručně a odtahovány háky. Později byly kry vytahovány za pomocí lan a traktorů, ve 22:30 přijel jeřáb, který naši práci dokončil. Při zásahu byla motorovou stříkačkou čerpána voda ze dvora pana Průchy.
  • 15. června 1985 se uskutečnily oslavy 90 let založení sboru. Sraz účastníků byl u požární zbrojnice ve 14 hodin, kde hrála dechová hudba. Následovalo položení věnců u pomníku padlých. V 15:30 byl vyhlášen požární poplach a provedena ukázka požárního útoku za účasti veřejného požárního útvaru z UH a jednotky Kunovic. Oslav se zúčastnily sbory z Kostelan, Polešovic, Vážan a Ořechova. V 17 hodin proběhlo slavnostní zasedání v kulturním domě za účasti řady hostů. Oslavy byly ukončeny taneční zábavou.

    9. srpna 1985 stoupla po dlouho trvajících deštích hladina řeky Moravy tak, že v místech břehů voda přetékala přes hráze. Na několika místech hrozilo protržení hráze. Naši členové zde pomáhali zpevňovat hráze pomocí pytlů s pískem a dva dny drželi povodňové hlídky.
  • 9. dubna 1991 registrací u MV ČR vzniklo Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska vzniklo jako je pokračovatel organizací hasičstva, které dříve působily na území našeho státu a je právním nástupcem Svazu požární ochrany ČSFR na území České republiky.
  • 16. -18. června 1995 sbor oslavil své významné výročí 100 let trvání sboru. Oslavy byly zároveň jakýmsi znovuobnovením činnosti po stagnaci v první polovině 90. let. Útlum činnosti v první polovině 90. let byl způsoben jednak nízkou aktivitou členů sboru, ale hlavní zásluhu na tom mělo tehdejší vedení obce, které nevytvářelo pro činnost sboru a jednotky dostatečné podmínky. Dá se mluvit o úplném nezájmu.
  • 23. 10. 1995 byla obcí zakoupena první Cisternová automobilová stříkačka na podvozku Š 706. Byla zakoupena od akciové společnosti Mesit reality za 170 800 Kč.
  • 1997 Na počátku července roku 1997 postihla celou Moravu a Slezsko do té doby nevídaná živelná pohroma. Již od čtvrtka 3. července nad celým východním územím našeho státu vytrvale pršelo. Na severních návětrných svazích Jeseníků a Beskyd ve velmi krátké době došlo ke spadnutí velkého množství srážek. Místy dosahovaly srážky až 150 mm. m-2. Na Pradědu spadlo ve dnech 5. - 8. 7. 1997 443 mm srážek, což znamenalo 38 % ročního úhrnu. V důsledku této situace došlo k velmi prudkému vzedmutí hladin potoků a řek.
    Na území okresu Uh. Hradiště se objevily první srážky v sobotu 5. července v odpoledních hodinách, déšť ustal v úterý 8. července v ranních hodinách (trval cca 60 hodin). V důsledku toho došlo ke vzestupům hladin prakticky všech vodních toků v okrese.
    Propočet množství vody, které dopadlo na povrch v povodí řeky Moravy se pohybuje mezi 1,5 - 2 miliardami m3. Vzhledem k mimořádnému rozsahu červencových záplav došlo na území okresu Uherské Hradiště ke značným škodám. Celkové škody v okrese byly vyčísleny ve výši 2 313 973 tis. Kč. Zaplaveno bylo v okrese celkem téměř 20 000 ha území 32 obcí.
    Společným úsilím především členů našeho sboru a také občanů obce, kteří nepřetržite prováděli zpevňování a zvyšování hrází řeky pytly s pískem, se nakonec podařilo naši obec zachránit a jako jedna z mála obcí ležících v těsné blízkosti řeky Moravy nebyla touto povodní zasažena. Došlo pouze k protečení vody přes kanál zemědělského družstva a zaplavení polí v části Mlýnské. Členové jednotky se nepřetržitě podíleli na hlídkové službě od nedělního večera 6. července do rána 21. července. Když pominulo nebezpečí pro naši obec, zapojili se členové sboru také do pomoci při čerpání vody ze zaplaveného Uherského Hradiště.
    Za aktivní pomoc při povodních obdrželi členové sboru řadu poděkování mimo jiné od starosty SH ČMS a Vrchního požárního rada ČR plk. Ing. Miroslava Štěpána.